Projekt svobodného bydlení
Věci směřují tímhle směrem. Přišla k nám spousta inspirace a viděli jsme mnoho míst. Chceme žít tak jak si zvolíme a jak to považujeme za dobré. Materiály jako sláma, hlína, dřevo, kamení..Domek uprostřed permakulturních zahrad, kde máme vše co potřebujeme. Bez sítí, bez účtů. Pro nás i naše děti. Pro děti přátel a přátele, pro osadu, kus země..
Vzniká tady jakýsi útržkovitý deník. Třeba někomu bude některý z našich zážitků k užitku v jeho cestě.
AKTUALITY:
Na začátku všeho byl a je pozemek za Velkou Bíteší a první vize...
únor - máme hotový nákres, celou vizi a zjišťujeme jak to vypadá se stavebním povolením které bylo vydáno na stavbu rekreačního objektu pár let zpátky.
březen - územní plán by měl vyjít v náš prospěch, pozemek získá označení "stavební", stavební povolení na rekreační objekt už zaniklo, na tenhle typ stavby naštěstí nepotřebujeme tak rozsáhlou projektovou dokumentaci.
Narazil jsem po mnoha měsících na tohle: http://www.simondale.net/house/index.htm - Je to nádhera. Čím dál víc uvažuju, že bych se do budoucna rád v této oblasti angažoval. Každým dnem mám víc informací a znalostí, které doufám letos začnu uvádět do praxe a dobře vím, jak je začátek těžký.
Do budoucna bych chtěl ulehčit stejně smýšlejícím, nebát se a jít do toho. Předat všechny informace..
Třeba v podobě knihy.
Do cesty se nám postavil - i když velice zvláštně - pozemek v Bílých Karpatech. Jižní svah, stavební pozemek i velký kus louky, kus lesa, potok...Třeba se bude stavět tam:-) Zatím není náš. Pokud vůbec bude.
květen-červen - pozemek na Vysočině v Ondruškách leží ladem a bude na prodej. Místní legislativa v podobě úředníka, který si vykládá zákon po svém, není možné zatím na pozemku postavit ani kůlnu na nářadí. ˇPočkáme tedy na zařazení do územního plánu, které může trvat i pět let. Paradoxně v této obci stojí několik černých staveb...
Pozemek v Bílých Karpatech je pryč. Téměř byl náš, ale padlo definitivní rozhodnutí a bylo dobré. (zatím)
Zaválo nás to do Žďárských vrchů, kde zakládáme fungující rodovou osadu.
září 2010: Žďársko nevychází. Přes půl roku ve vesničce nad Vírskou přehradou, se vším co k hospodaření patří. Odměnou je nám práce na čerstvém vzduchu, čerstvé kozí mléko, domácí chléb z pece. Děti sílí a celé dny tráví venku na pozemku o několika hektarech, se psem, u ovcí atd.. Přeci jen musíme odejít.
Kamenem úrazu se stává opět místní legislativa. Obec nemá stavební pozemky, ale je ochotná vše řešit. V Bystřici nad Pernštejnem na stavebním úřadě ovšem pohoříme s kruhovou stavbou. Nezapadá do místního rázu. Zjišťujeme i ten faktm, že na žďársku je téměř nemožné sehnat pozemek větší než hektar.
Další věc ze soužití - "společný" majetek nemusí dělat dobrotu i když se všichni snaží, může to být kámen úrazu. Je to třeba ošetřit. Získali jsme spoustu zkušeností ze společného díla, komunikace, hospodářství...Mimo jiné za tuto dobu nejsem ani jednou na skále a jen několikrát na bouldrovce - nejde stíhat všechno.
říjen 2010: Pronájem. Malý domeček na vysočině jen něco přes kilometr od našeho pozemku za Velkou Bíteší...V hlavě zraje myšlenka neřešit úřady, kde je cesta k bydlení dle našich představ nemožná.
Jaro 2011: Začínáme na našem původním pozemku. Zadali jsme vizi architektce, ale jejími návrhy se necháme jenom inspirovat. Nejde získat předem pevnou formu, vše se vyvíjí. Druhý červnový týden dorazí stavební sláma, řešíme dřevo a připravujeme pozemek.
Chystá se přírodní koupací jezírko.